Emocionální důvěra mezi muži?

Co vás napadne jako první, když slyšíte “emocionální důvěra mezi muži” ? Myslíte si, že emocionální důvěra mezi muži je něco důležitého? K čemu je dobrá? Jak taková důvěra vypadá?

Víte, možná znáte spíše stav, kdy žádná emoční důvěra mezi muži není, protože mnoho mužských společenstev se chová k mužům jakoby žádné emoce neměli. A co víc, jakoby žádnou potřebu emocionálního bezpečí chlapi neměli anebo jako kdyby emocionální bezpečí náleželo pouze k matčině sukni. No pak se nedivme, že máme celý zástup chlapců, kteří ne a ne opustit matky, anebo chlapů emočně závislých na svých ženách či dcerách. Pokud nyní čtete a začíná ve vás vznikat odpor, čtěte dál, protože možná zjistíte, že emoční důvěra od chlapů vám celý život schází a nevíte o tom.

Emoční důvěra není dnes již samozřejmostí ani v ženském světě, natož pak v tom mužsko-ženském. Ale emoční důvěra s nejlepším kámošem, s otcem, s kolegou v práci, se sportovními kamarády a především se svými syny? To je prostě prožitek, který se dá sice popírat, ale když je přítomen působí to na vztah muž-muž, muž-kluk, přímo blahodárně. Pokud se k tomu přidá odpovědnost a morální inteligence, svědomí a smysluplné směřování ,je to, jako když kus nebe spadne na zem.

Upřímně si řekněme: od jakého chlapa snadněji přijímáte informace, od koho se raději učíte? Kým se raději necháte vést? Někým, kdo mimo mnoho jiného je také schopen vytvářet atmosféru emoční důvěry.

Pokud jsme nepoznali, co je to emoční důvěra mezi muži, jak chceme předávat svým synům a dcerám emoční důvěru pocházející z mužského světa? Myslím, že to nebude úplně snadné. Tedy nalhávat, či žít v nevědomosti se dá hodně dlouho.

Mnoho lidí si uvědomuje, podobně jako já, že můj otec byl emočně uzavřený. Zanechalo to na mé duši velké šrámy. Byl tam, ale jen fyzicky a mentálně, emočně byl zavřený za brněním upleteným ze strachu a napětí. Ano, velmi časté sdílení mnoha chlapů a žen. Musí tomu tak být? Chlapi už jsou takový? Tak na tohle já nehraju, že je někdo takový. Emoční důvěra, dávat jí a přijímat jí, je nezbytně nutnou ingrediencí mužského i ženského života, pouze u mužů je více než často popírána, mrzačí to mužské duše, mrzačí to mužský soucit. Z jedince, který nemá zkušenost emoční důvěry od mužů a v nejhorším ani od žen, se později dělá otrok, násilník, někdo, kdo si nechá hodně líbit, bezcitně koná dál.

Mužský kruh, je prostor, kde mimo jiné vládne emoční bezpečí, neznamená to nutně, že je třeba brečet na první dobrou, znamená to, že ke svému projevu mohu postupně přidat emocionální uvolněnost, důvěru a otevřenost a tím pádem mít i život, ve kterém je přítomná emocionální bohatost a skutečné vztahy s ostatními muži. Více než často slýchám příběhy mužů, kteří poprvé zažili v celém svém životě emoční důvěru právě v mužském kruhu.

Každý může být sám sebou se vším s čím přichází, nejsou zde soudy, nejsou zde litování, je zde přítomnost, naslouchání a soucit a inspirace a identifikace, pravdivost. Pokud dojde k emoční důvěře mezi muži, dojde k tomu, že se objeví hlubší pravdivost a sdílení otázek, příběhů, zkušeností z hlubšího a pravdivějšího místa v nás. Je to tak nakažlivé a přenositelné se v takové atmosféře s muži setkávat, že pro mnohé se stal mužský kruh jejich životní praxí. Netolerují již vztahy, kde panuje přetvářka, skrytá soutěživost, potlačovaná nedůvěra a podezíravost, či líbivé chování pro získání výhod. Život v emočně uzavřeném a věčně chladném mužském světě, kde čas na radost a citlivost, vřelost, otevřenost je až někdy v budoucnu, ale ne teď.

Nevidím nic “nemužského” na tom být vřelý, emočně uvolněný, otevřený a bdělý se schopností vytvářet okolo sebe emočně důvěryhodnou atmosféru. Je jedno, jestli jste lídr korporace, zápasník MMA, otec 4 dětí, stařec před smrtí, vyhořelý „ajťák“, kluk co právě vstoupil do života. Mít kapacitu emoční důvěry a schopnost jí nastolit v rodině či mužském kolektivu je benefitem pro život a životní situace, o kterém se vám ani nezdálo.

Upřímně, jak chcete aby k vám byl někdo skutečně otevřený? Upřímný? Autentický? Když vám emočně nedůvěřuje, veškeré přibarvování reality, přilhávání, dělání se lepším, vychází z hlubokého nedostatku zkušenosti emoční důvěry.

Nejčastější symptomy, které se objevují při nedostatku emoční důvěry mezi muži:

• vzájemná či jednostranná uzavřenost a neochota komunikovat či spolupracovat
• vzájemný boj, střet a za ní skrytá touha po důvěře a blízkosti
• homosexualita motivovaná nevědomou touhou po mužské emoční důvěře a vřelosti, blízkosti
• emoční chlad a uzavřenost
• emoční otevřenost a náznaky důvěry se objevují až po 5 pivu (bráno s nadsázkou, někomu stačí i 3 piva)
• předstíraná důvěra k někomu, o kom ve skutečnosti pochybujeme, důvěra je jen formální, vnucená, podmíněná funkcí
• vzájemná vzdálenost a odtažitost
• s jedincem, který nemá zkušenost emoční důvěry mezi muži, je těžké navázat rovný vztah
• u jedinců s nedostatkem emoční důvěry chybí postupně gradující, rostoucí důvěra, rychle se nadchnou pro mužskou autoritu, důvěřují příliš rychle mužské autoritě a velmi rychle a snadno důvěru ztrácejí, také mají tendence být značně naivně důvěřující a pak rychle zklamaní
• přirozenou důvěru si kompenzují celou řadou nesplnitelných očekávání směrem k mužským přátelům, k mužské autoritě…

Emoční důvěra mezi muži způsobuje nenávratnou uvolněnost, ochotu spolupracovat, být rovný, hodně humoru, schopnost být upřímný i v nepohodlných záležitostech, projevit zranitelnost a slzy, sdílet své otázky a výzvy, pravdivé výzvy ze svého života, mít s muži autentické vztahy, kde všechny barvy života mají místo. V emoční důvěře se dá trénovat box, dá se podnikat a vydělávat peníze, dá se kamarádit, dá se jen tak sedět u piva, dá se vzájemně si vysvětlit ,jak se věci mají, dá se být jasný a zřetelný, dá se meditovat, dá se být sám sebou bez podvědomé potřeby se stále nějak „vyumělkovávat“, abych zapůsobil.

Říká vám to něco? ANO?

Pak zkuste seminář nebo výcvik mužského kruhu

Ne?

Pak si to zkuste přečíst ještě jednou a pokud fakt ne, tak se vás to vůbec netýká.

Zdenek Weber mentor, průvodce, otec 3 dětí, podnikatel, životní trenér.