Nejistota do života muže …

Jaké slovo tě napadlo na místě teček, když jsi viděl titulek tohohle článku?

Jedna z představ o mužích je, že jsou rozhodní, pevní, stojí za svým slovem a rozhodnutím.  

Být pevný, stát za svým slovem má rozhodně v životě muže místo.

Fajn. A kde v tom je prostor pro naše pocity, emoce a to, že občas prožíváme nejistotu?

Potřeba, aby muži byli rozhodní a pevní

Pokud se společně s tvou ženou nebo manželkou rozhodnete mít dítě, tak pro ni i pro něj je důležité, abys zajistil jejich (alespoň hmotné) potřeby po dobu, kdy to nebudou moci dělat sami. 

Je to odpovědnost, kterou přináší společné rozhodnutí a je s výhodou si o tom otevřeně s naší ženou či manželkou promluvit a dohodnout se na tom. Tedy udělat závazek, který je zdrojem té pevnosti.

Tady potřeba a poptávka po naší pevnosti vychází ze situace. Žena, která se chce v klidu věnovat našemu dítěti a své roli matky, potřebuje cítit jistotu, že o ni bude postaráno. Rozumíme tomu a závazek děláme vědomě. 

Nárok na to, aby muži byli rozhodní a pevní

A současně očekávání rozhodnosti a pevnosti se může posunout z roviny potřeby do roviny nevědomého a nevyjádřeného nároku na muže. Nebo dokonce kritéria “pravého mužství”.  

Takže ženy a také ostatní muži (a společnost jako celek) od nás očekávají, že budeme rozhodní a pevní. Vždy, všude a za všech okolností bez ohledu na to, zda jsme se k tomu zavázali či ne. 

A když nejsme pevní a rozhodní, když jen mluvíme o tom, že prožíváme nejistotu ohledně nějakého rozhodnutí, které máme udělat, či nejistotu ohledně rozhodnutí, které jsme udělali, tak můžeme čelit odmítnutí, odsouzení nebo tlaku na to, abychom takové věci necítili a(nebo) ani o nich nemluvili.

Můžeme slyšet nebo i cítit něco jako “Prostě si dal slovo a hotovo. Musíš být rozhodný a pak za svým rozhodnutí stát.” 

A tenhle hlas nemusí přicházet jen od někoho venku. Tohle může být hlas, který patřil našemu tátovi, mámě či nějaké jiné autoritě, se kterou jsme se v životě potkali. A jejich přesvědčení nebo hlas jsme přijali za své a zvnitřnili je. Už si to říkáme sami sobě a nikoho venku k tomu nepotřebujeme.

Vnitřní nebo vnější tlak na to, abychom nějací byli, v nás často vytváří nepříjemné pocity, tlaky a emoce v souvislosti s tím, že prožíváme nejistotu. 

Cítíme napětí, strach, smutek a někdy i hněv z toho, že nám někdo nebo nějaká část nás zmenšuje náš životní prostor a omezuje naší svobodu.  

Co dělat, když prožíváš nejistotu?

Pokud prožíváš nejistotu nebo “nevím” tak, pokud se to v tobě objevilo, tak to prostě v tobě už je. 

Jedno pozvání, které v této souvislosti pro tebe mám je, abys tomu dal prostor. 

Přijal, že to je přítomné a také dal prostor pocitům a emocím, které v souvislosti s tím prožíváš. 

Když to uděláš, emoce a pocity prožiješ, možná zjistíš, že odejdou, tak jako se objevily. Nebo se alespoň zmírní. Vnitřní tlak poleví.

Když s nimi budeš, můžeš také zjistit, že ta nejistota je projevem toho, že nějaká část tebe chce a nějaká část tebe nechce, nebo že ve vztahu k rozhodnutí prožíváš emoce, které jsou protichůdné. 

Třeba radostné těšení se na svého potomka a současně strach z budoucnosti a z toho, zda zvládneš závazky, které s tím souvisí, unést.  

Tehdy tě zvu, abys dovolil těm i těm, aby byly přítomné. 

Druhé pozvání je sdílet to, co prožíváš s někým dalším. 

V téhle souvislosti se tě ptám, zda ten, s kým tyhle věci sdílíš, má kapacitu pro to, aby tě jen vyslechl. Bez souzení, poskytování rad, srovnání tvého příběhu se svým nebo příběhem někoho jiného nebo má aspoň dost integrity na to, aby se tě předem zeptal, zda to může udělat dříve, než to udělá.

Možná už jsi zjistil, že pro některá témata není tvá žena ten pravý parťák. Stejně jako ty nedokážeš ocenit, jak si ona ušila šaty, tak ona nemusí mít prostor pro to s tebou probírat mužská témata. A protože mnoho mužů nemá v životě nikoho blízkého kromě své ženy, tak to tady radši píšu.

Stejně tak ten, koho se rozhodnutí týká, nemusí mít dost kapacity, aby si tě v klidu vyslechl. Právě proto, že se ho to týká a je na tvé koherenci závislý 

Pokud nemáš nikoho s kým bys to mohl sdílet, zvu tě k tomu, abys někoho takového začal hledat. A pokud vůbec nevíš kde, tak se můžeš podívat po nějakém mužském kruhu v okolí. 

Třetí pozvání z mé strany je, abys měl pozornost u toho, kolik času věnuješ analýze a rozboru situace, vytváření možných scénářů a variant, jak budeš reagovat.

Někteří muži mají tendenci tomu věnovat hodně času. HOOODNĚ. Může to být způsob, jak se s srovnat s nejistotou a pocity, které přináší. Může přinést snížení nejistoty, protože se můžeš na situaci připravit. A na druhé straně to může nabýt podoby zamrznutí v přemýšlení a stát se kompletní paralýzou analýzou.

A součástí toho může být i hledání dalších a dalších a dalších zdrojů informací, autorit, které v dané věci radí, či lidí, kteří stejnou situací už prošli. Všeho moc škodí. 

A současně jiní muži švihají rozhodnutí jako Baťa cvičky a ti naopak potřebují si nějakou, aspoň základní analýzu udělat. 

A konečně čtvrté pozvání. Je určené zvláště pro muže, kteří hodně přemýšlí a dlouho se rozhodují. Je: “Jdi do akce.” 

Udělej rozhodnutí, že do toho půjdeš. 

Nebo naopak, že do toho nepůjdeš. A jdi dělat něco jiného.

Můžeš prozkoumat, jaký je prostor tvé rozhodnutí v budoucnu změnit a co to přinese.  

Nebo aspoň udělej krok nebo krůček jedním či druhým směrem. Může to přinést více jasnosti a zkušenost, na základě které tvé rozhodnutí může být jistější. 

Hodně štěstí.