V rigidním, konvenčním pojetí maskulinity byla zranitelnost značně odsuzována. Díky mužským kruhům se mnozí muži poprvé odváží mluvit o svých emocích, obavách a potřebách; v tom je velký terapeutický přínos.
Kruhy mužů vytvářejí praxi s velkým psychologickým přínosem. Vlastně to je oživení dávných tradic. Dříve bylo běžné scházet se okolo ohně, abychom si vyprávěli příběhy, řešili problémy, hledali rady, učili se, ventilovali obavy atd. V současné době existuje mnoho mužů, kteří mužské kruhy považují za bezpečný prostor, kde mohou naslouchat ostatním a být poprvé vyslyšeni.
S velkou pravděpodobností někteří lidé považují za zvláštní, ba dokonce neobvyklé, aby se skupina úplně cizích lidí sešla někde v místnosti nebo na kraji lesa, našla podporu a sdílela své intimní pocity, frustrace a pochybnosti. Ještě víc to platí pro mužské pohlaví, protože je docela neobvyklé vidět muže, kteří sdílejí hluboké, emocionální aspekty svého života s ostatními lidmi, natož s muži, které neznají.
Žijeme ve společnosti, kde po celá desetiletí maskulinita naplňuje velmi rigidní hegemonický model. Konstrukce mužské identity byla téměř jako forma, do které musel každý bez debat zapadnout. Vzhledem k tomuto nepružnému schématu zjevně nebyl žádný prostor pro pochybnosti, emoce nebo zranitelnost.
Michael Kimmel, zakladatel a ředitel Centra pro studium člověka a maskulinity na Stony Brook University v New Yorku, poukazuje na to, že to všechno se naštěstí mění. V dnešní době můžeme mluvit o víc než jednom typu maskulinity; spektrum možností je rozšířeno tak, aby zahrnovalo jakýkoli typ identity, projevu a potřeb.
Národní statistický institut (NIE) každý rok nabízí údaje o sebevraždách, které nás rozhodně nutí o tomto tématu přemýšlet. Jeden z těch údajů je následující: počet sebevražd mužů je třikrát vyšší než počet sebevražd žen. Například ve Španělsku se ukázalo, že 75 % lidí, kteří se rozhodli vzít si život, byli muži. Podobně je tomu i v jiných zemích. Dokládá to, že pokud jde o pohlaví, muži jsou zjevně těmi, kdo si volí nejdramatičtější možný konec.
Navíc, Světová zdravotnická organizace (WHO) vypracovala zprávu o prevenci sebevražd, kde poukázala na to, že vlastně neexistuje žádné vysvětlení, proč k tomu dochází. Nevíme, jaké jsou příčiny. Víme ale, že nám chybí zdroje. Odborníci v oboru, jako je Dr. Brené Brown, profesorka výzkumu na univerzitě v Houstonu, zjistila, že muži obvykle cítí velký tlak vycházející z toho, že od nich ostatní hodně očekávají.
Být mužem se vždy rovnalo tomu, být silný, dominantní, úspěšný a disponovat velkou mírou sebeovládání. Ale realita, jako je nezaměstnanost, nedostatek vyhlídek, problémy s identitou a neschopnost vypořádat se s neúspěchem, často vedou k nepochopitelné prázdnotě. Ve většině případů jsou muži vystaveni genderovým rolím, které končí tím, že se cítí izolovaní. V důsledku toho jsou vystaveni realitě, kde neexistuje emocionální upřímnost a kde se zranitelnost mění v hněv, což vede k psychickým zdravotním problémům.
V dnešní době vznikají mužské kruhy jako ideální prostředek k transformaci a léčení konceptu mužnosti. Je to místo, kde se setkávají muži různého věku a sociálního zázemí. Je důležité poznamenat, že se nikdo z nich předtím nesetkal. Mnozí z nás ví, že někdy, když mluvíme s úplně cizím člověkem, umožňuje nám to komunikovat a nechat vyplout na povrch aspekty, které bychom nesdíleli ani s rodinou, a dokonce ani s přáteli. V podstatě to člověku dává bezpečný prostor pro sebevyjádření.
„U lidských bytostí nelze nalézt čistou maskulinitu nebo femininitu ani v psychologickém, ani v biologickém smyslu.”
-Sigmund Freud-
Naše současná společnost vždy stíhá nebo upozorňuje na určité chování a slova. Muži podléhají pocitu, že tím jsou atakováni. Nesou si jakési břemeno, které ve většině případů získávají díky vzdělání, kde jsou vedeni k tomu, aby byli silní a skrývali své skutečné pocity. Proto v mužských kruzích existuje bezpečný prostor, kde se můžete otevřít, být upřímní a získat uznání a podporu od ostatních mužů.
Účel mužských kruhů je pozitivní a také náročný. Cílem je posílit muže, aby se cítili emocionálně zralí, silní a chápaví, aby vyléčili svá zranění a pomohli ostatním. Ve světě osobního rozvoje to je rozhodně pevný závazek.
Dynamika a přínosy, které mohou muži najít v těchto kruzích, jsou následující:
Mužské kruhy se postupem času stávají stále populárnějšími. Některé ze zemí, kde jsou nejoblíbenější, jsou Spojené království, Austrálie, Španělsko, severské země atd. Je zajímavé, že ve Spojených státech se vždy držela velká tradice podobných setkání. Například nezisková organizace s názvem ManKind Project pracuje na podpoře a osobním rozvoji mužů již více než 30 let. V současné době má dceřiné společnosti téměř po celém světě.
Závěrem musíme dodat, že každý muž, který si přeje navázat kontakt s tímto druhem propojení, by neměl váhat. Vlastně muže povzbuzujeme, aby se obrátili na jakékoliv centrum specializované na mužské kruhy. Velké, důležité změny jsou někdy důsledkem malého rozhodnutí.
„Zranitelnost je místem, kde se rodí inovace, kreativita a změna.“
-Brené Brown-
Autorkou článku je psycholožka Valeria Sabater. Překlad: Marty Fabiánová
Zdroj: https://exploringyourmind.com/
JE VÝCVIK MUŽSKÁ SÍLA PRO TEBE?
To můžeš zjistit na představovacích intro večerech.
Dozvíš se tam více o tom, co takový výcvik obsahuje a proč, jak to probíhá, kde, kdy,... a hlavně čím a jak ti může zlepšit kvalitu života.
Introvečery probíhají ŽIVĚ nebo ONLINE.
O tom, zda je 1,5-letý výcvik Mužská síla pro tebe si také můžeš promluvit i osobně s mentorem. Zde si můžeš objednat 20-minutový rozhovor s mentorem podle vlastní volby - zjisti, zda a jak právě tobě může výcvik pomoct.
CO JE VÝCVIK MUŽSKÁ SÍLA?
Cesta za smyslem života, za svým Posláním, za Vizí, za Životem.